Vánoční dárek pro politiky: Vyšší platy
Senátoři podle všeho nadělí sobě, poslancům, ministrům, prezidentovi a dalším vybraným činitelům vánoční dárek v podobě původně plánovaného dvacetiprocentního růstu platů od počátku příštího roku. První krok k výraznějšímu přilepšení udělal ve středu senátní hospodářský výbor, který navrhl vrátit Sněmovně tzv. platový zákon, který by růst platů politiků zbrzdil na devět procent.
Definitivní slovo bude mít horní komora až příští středu, ale je jisté, že se senátoři budou návrhem svého výboru řídit. Vrácení zákona by znamenalo, že legislativní kolečko do konce roku neskončí a platový zákon se tím pádem už nezmění.
To by znamenalo, že by se politikům základní hrubý plat bez funkčního příplatku a bez paušální náhrady zvedl o 15 tisíc korun místo vládou navrhovaných 8000 korun. V praxi by to bylo ale ještě víc, protože zhruba 180 poslanců ze dvou stovek vykonává nějakou funkci za příplatek.
Zdržovací taktika
Nahrává tomu zákon o jednacím řádu Sněmovny, který přesně popisuje pravidla pro schvalování zákonů. A v tomto případě platí, že i kdyby zákon dorazil zpět do Sněmovny následující den po svém schválení v Senátu, tedy hned 13. prosince, poslanci by se jím mohli zabývat nejdřív 23. prosince, což je neděle, jenže prosincová schůze skončí 21. prosince. Je málo pravděpodobné, že by poslanci byli ochotni se mimořádně sejít mezi svátky.
Zdržovací taktika se jim tak zjevně vyplatí. Provázela vládní návrh zákona už od počátku května, kdy dorazil do Sněmovny.
Přehled hrubých měsíčních platů vybraných ústavních činitelů
FOTO: Martin Havelka, Novinky
Na jedné straně se opakoval argument vlády a většiny poslanců, podle kterého je skokový nárůst příjmů špiček neadekvátní, na druhé straně pak stanovisko odpůrců, podle nichž je platový zákon od samého počátku založen na tzv. automatu a politici by se v něm neměli neustále šťourat.
Automat, či brzda
Právě na pravidlo automatu se odvolávají i senátoři, kteří prosazují pozměňovací návrh. „Ten spočívá v tom, že se respektuje současný právní stav, takže se nemění koeficient, jen se rozvolňuje, tak abychom se v roce 2021 dostali na 2,75násobek průměrné mzdy,“ zdůvodnil Senátem navrhovanou změnu předseda hospodářského výboru Vladislav Vilímec (ODS).
Platný zákon totiž počítá s tím, že od začátku příštího roku bude tzv. platová základna, od které se příjmy politiků odvíjejí, činit 2,75násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Vilímcův návrh stanoví, že každý rok základna poroste postupně o desetiny procenta až do roku 2021. Sněmovnou schválená verze místo 2,75násobku stanoví strop „jen“ na 2,5násobek.
Poslanci a senátoři bez funkcí letos berou základní plat 75 900 korun hrubého měsíčně. K tomu jim náleží paušální náhrady od 39 400 Kč hrubého do 53 500 Kč měsíčně. Nyní ale vše nasvědčuje tomu, že základní plat zákonodárce povyskočí na 90 600 korun a náhrady na 47 100 až 63 900 Kč.
Sněmovnou schválená verze počítá se základním platem zákonodárce 83 900 korun a s náhradami od 42 700 do 58 tisíc Kč.
Opakuje se tak situace z dob Nečasovy vlády, která prosadila zmrazení platů politických špiček, a na začátku roku 2015 tudíž hrozil – stejně jako nyní – skokový nárůst. Proto tehdy parlament kývl na postupné zvyšování platů, stejně jak to nyní navrhuje senátní hospodářský výbor.
Zdroj: https://www.novinky.cz/domaci/491195-vanocni-darek-pro-politiky-vyssi-platy.html
Reakce:
Nenažranci!
Poslanecké platy, dávky v hmotné nouzi, Junák a Pionýr
a následně parlament dostal rozum a odhlasoval omezení papalášských platů, naivně, ano naprosto naivně jsem si myslel, že tím je to hotovo a papaláši se trochu umírnili ve své nenažranosti, aby nedráždili daňového poplatníka a senát bude už jen formalita. Zejména, když je ze třetiny nový. To noví, protože jsou především ze stran, které se ohánějí nalevo, napravo nutností nerozhazovat a pamatovat na zlé časy, jistě nebudou dělat problém a matadoři snad chápou, co okamžik a politická realita vyžaduje…
Jak jsem starý, tak jsem hloupý! Právě na mne na Seznamu vyrazil článek s titulem
Vánoční dárek pro politiky: Vyšší platy
z něhož se dozvídám, že:
Senátoři podle všeho nadělí sobě, poslancům, ministrům, prezidentovi a dalším vybraným činitelům vánoční dárek v podobě původně plánovaného dvacetiprocentního růstu platů od počátku příštího roku. První krok k výraznějšímu přilepšení udělal ve středu senátní hospodářský výbor, který navrhl vrátit Sněmovně tzv. platový zákon, který by růst platů politiků zbrzdil na devět procent.
Definitivní slovo bude mít horní komora až příští středu, ale je jisté, že se senátoři budou návrhem svého výboru řídit. Vrácení zákona by znamenalo, že legislativní kolečko do konce roku neskončí a platový zákon se tím pádem už nezmění.
To by znamenalo, že by se politikům základní hrubý plat bez funkčního příplatku a bez paušální náhrady zvedl o 15 tisíc korun místo vládou navrhovaných 8000 korun. V praxi by to bylo ale ještě víc, protože zhruba 180 poslanců z dvou stovek vykonává nějakou funkci za příplatek.
Zdržovací taktika
Nahrává tomu zákon o jednacím řádu Sněmovny, který přesně popisuje pravidla pro schvalování zákonů. A v tomto případě platí, že i kdyby zákon dorazil zpět do Sněmovny následující den po jeho schválení v Senátu, tedy hned 13. prosince, poslanci by se jím mohli zabývat nejdřív 23. prosince, což je neděle, jenže prosincová schůze skončí 21. prosince. Je málo pravděpodobné, že by poslanci byli ochotni se mimořádně sejít mezi svátky.
Zdá se, že jednu z hlavních rolí v tomhle trapném divadýlku hrál jeden z nových senátorů – Vladislav Vilímec /ODS/ takto designovaný předseda rozpočtového výboru senátu. Nejsem nijak překvapen. Znám toho pána ještě z dob, kdy byl místostarostou Kdyně a následně jsme se pár let potkávali v jistém gremiu. Ten mne zaskočit opravdu nemohl, ale konkrétní, nenažraná a na výsost krátkozraká snaha přihrát si jeden, maximálně dva nestydatě zvýšené senátorské platy už ano! Doufám, že se tentokráte nemýlím – a že víc jich prostě nebude, protože sněmovna zopakuje svůj verdikt z původního hlasování a dá dohromady potřebnou 101 a nenažranost senátorů pošle zase k ledu.
Co mne šokuje je ta prvoplánová chamtivost těch z Valdštejnské konírny! Na jedné straně o sobě mluví jako o jakémsi výlučném sboru moudrých, kteří jsou povzneseni nad partajní hádky a hulvátství sněmovny, hodlají být protiváhou Babiše i Zemana a budí zdání nastavování potřebných morálních standardů ve společnosti a na stranu druhou neosvědčují ani ten nejmenší cit pro politickou realitu a nálady společnosti.
Byl jsem zásadním odpůrcem senátu při jeho vzniku. Postupně ale měnil stanovisko a už nějaký ten rok mne nikdo nemusí přesvědčovat o jeho potřebnosti. Na rozdíl od celých 2/3 spoluobčanů, kteří by jej zrušili. Babiš se Zemanem to hlásají veřejně. Zkrátka senát je brán jako slepé střevo českého politického systému a v téhle situaci neví nic lepšího, než naštvat lidi a nenažraností svých některých členů a jejich touze po pár tisícovkách navíc dodat munici těm z Hradu a ze Strakovky a obyčejným lidem sdělit, že už není jen slepým střevem, ale zaníceným apendixem!
Jestli to hlasování dopadne, jak Novinky předjímají, jakou vážnost pak v budoucnu může požívat jakákoli politická aktivita nebo apel tohoto gremia, zejména tehdy, když se dostane do konfliktu s Hradem nebo Strakovkou? Kdo asi tak bude věřit apelům ODS, Kalousekpartaje, Gazdíků, Lidovců a všelijakých nezávislých na vládu, aby šetřila a šetřila, zejména na platech pro státní zaměstnance, důchodce, tělesně postižené, lidech na nemocenské, vojáky, policisty , hasiče, lidech v hmotné nouzi, atd. atd. Tyhle výdaje jsou pro ně projídáním budoucnosti. A sobě se, ve své rozežranosti, nestydí přihrát malou domů, ačkoli vědí, že to je jen na krátký okamžik. Obětují své lakotě pověst svou osobní i celé politické scény, ale především tělesa, které zastupují a reprezentují. Tohle je těch 81 moudrých, povznesených nad nad nechutné politikáření a těch, co si osobují právo nastolování morálních standardů? Jak chtějí být takhle protiváhou oligarchovi a mstivému starci z Hradu?
Já je vidím jako naprosté pokrytce a kupčíky! NAvíc politicky krajně trapné a hloupé!
Zdroj: https://vlkovobloguje.wordpress.com/2018/12/06/nenazranci/
Platíme Kalouskovy krizové daně, a přitom se nebouříme
VIDEO KOMENTÁŘ 6. 12. 2018 10:01 - Komentáře
Andrej Babiš na Miroslavu Kalouskovi nenechá nit suchou. Jeho krizové daně ale zrušit odmítá. Platíme je, byť krize dávno skončila. A neremcáme, neprotestujeme. Vlády na nás mohou štípat dříví. Nejsme Francouzi.
Vysoké ceny benzínu i nafty a záměr vlády zvýšit "uhlíkovou" daň, která se z nich platí, vyhnaly Francouze do ulic.
Vláda prezidenta Emmanuela Macrona naplánovala od nového roku růst daní u paliv (o 6,5 centu za litr nafty a o 2,9 centu za litr benzínu). Když si k tomu připočtete, že v zemi vzrostly ceny nafty za poslední rok o 23 procent a benzínu o 15 procent, sotva se můžete divit, že v nich bouchly saze.
Z hněvu vyrostlo hnutí žlutých vest (gilets jaunes). Reflexní vesty, součást povinné výbavy aut, si na demonstracích a blokádách po celé zemi oblékaly stovky tisíc lidí. Nejviditelnější byly protesty na pařížském bulváru Champs-Élysées. Radikálové z řad anarchistů a předměstských gangů, kteří se k demonstrantům připojili, tam vedli pouliční válku dlažebními kostkami a zapalovali auta.
Většina protestů však měla spořádaný ráz. Byly jich stovky po celé Francii. Také proto prezident kapituloval a vyšší daň odvolal.
Daně, výmluvy a lži
Cílem francouzské vlády bylo vyššími daněmi přimět obyvatele, aby ve větší míře používali hromadnou dopravu a svá benzínová nebo naftová auta nahradili vozítky do zásuvky, anebo aspoň hybridy.
V Česku máme zvýšení daní z benzínu a nafty už za sebou. Stouply od počátku roku 2010. Spotřební daně na benzín a naftu se tehdy zvedly o korunu. Od té doby platí ve výši 12,84 korun na litr benzinu a 10,95 na litr nafty.
Změna však nebyla součástí zelené politiky, ale záchranného balíčku, který za krize předkládal Eduard Janota, šéf financí v úřednické vládě Jana Fischera. Svezly se s jednoprocentním zvýšením sazeb daně z přidané hodnoty (DPH).
V roce 2012 předložil Miroslav Kalousek, ministr financí ve vládě Petra Nečase, další úpravu sazeb DPH. Sazby se zvyšovaly znovu o procento. Byla to další odpověď na krizi, jejímž důsledkem byl výpadek příjmů. Současně tím vláda kompenzovala výpadek v průběžném penzijním systému během startu důchodové reformy (druhého důchodového pilíře).
Benzín a naftu přitom zdražily jak sazby spotřební daně, tak sazby DPH. Dopady se násobily, protože u paliv se spotřební daň přidává do základu, z něho se počítá DPH. Dopravcům samosebou výrazně stouply náklady, a tak začali účtovat vyšší ceny.
Platnost krizových daní zavedených v roce 2013 byla nicméně omezena zákonem. Vyšší sazby měly skončit koncem roku 2015. Jenže Andrej Babiš jako ministr financí prosadil, aby byly prodlouženy – na neurčito. Přesto, že krize skončila a důchodovou reformu vláda premiéra Bohuslava Sobotky odpískala.
To vše prošlo politikům jako po másle. Češi prostě nejsou Francouzi. Proti krizovým daním, z nichž mnohé přežily také konjunkturu, tady nikdo neprotestuje. Nikdo se proti nim nebouřil, ani když je vlády prosadily. Ba ani v době, kdy je Babiš přeřadil do kolonky "trvalé ".
Znamená to snad, že vlády nás daněmi mohou přidusit, kdykoli si zamanou? Někde přece musí ležet hranice únosnosti. Zatím ale není jasné, kde. Určitě níž, než u Francouzů.
Z čísel je přitom patrné, že Češi se nemají líp než Francouzi. Jsou pořád chudší. Za svou výplatu si koupí mnohem míň benzínu nebo nafty než obyvatelé země galského kohouta.
Varování pro Evropu
Francouzská rebelie je každopádně výstrahou pro celou Evropu. Měla by ji přimět, aby plánovala sociálně únosný přechod na auta do zásuvky a neutahovala šrouby kolem těch, kteří jsou na ceny paliv citliví. Evropská komise ostatně už upozornila, že vyšší daně uhlíkových paliv by měly být vyváženy snížením jiných daní tak, aby výsledek byl daňově neutrální.
Pravda, v Česku nejsou v době konjunktury s cenou paliv a s daní z přidané hodnoty problémy. Lze ale předpovědět, že to tak nemusí být nadlouho.
Až ekonomika zabrzdí, vláda začne hledat možnosti, jak zabránit propadu rozpočtu, protože projedla rezervy a nedokázala připravit finance na horší časy. Nabízet se v první řadě bude také vyšší daň na paliva. Tím spíš, že při tom politická reprezentace může odkázat na zelenou politiku a alibisticky ukázat na Brusel. Ve druhé řadě se pak bude zvažovat vyšší DPH.
Rád bych se mýlil.
Zdroj: https://zpravy.tiscali.cz/platime-kalouskovy-krizove-dane-a-pritom-se-nebourime-321443?