Šándor pro EZ: Kerčská krize? V ohrožení může být i Česko. Rusové Krym už nikdy nevrátí
Víkendový incident mezi ruskými a ukrajinskými loděmi je přímo navázán na dění na Krymu. Potyčka by mohla vést k další eskalaci konfliktu, což by rozhodně nebylo dobré už jen proto, že se vše odehrává v blízkosti České republiky, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz generál v záloze a bezpečnostní poradce Andor Šándor.
Ruská pohraniční stráž, spadající pod tajnou službu FSB, v neděli u Kerčského průlivu zadržela tři ukrajinské vojenské lodě s 23 námořníky, kteří se pokoušeli proplout z Oděsy do Mariupolu skrz Kerčský průliv, přes který Rusko postavilo most na anektovaný poloostrov Krym.
V reakci Ukrajina uvedla své ozbrojené síly do pohotovosti a dnes odpoledne má ukrajinský parlament schvalovat prezidentovo rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Ukrajinský prezident Petro Porošenko vyzval Rusko, aby zadržené námořníky propustilo. Obě země se vzájemně obviňují z incidentu a z porušení mezinárodního práva.
Kyjev se nechal slyšet, že incident je jasná ruská agrese, Moskva mluví o ukrajinské provokaci. Co si o tom myslíte vy?
Já nejsem odborník na námořní právo a nevím, jak je to s otázkami proplouvání různých průlivů – včetně toho Kerčského, kde došlo k onomu incidentu. Myslím si ale, že tohle je pokračování konfliktu na jihovýchodě Ukrajiny který není dořešen i s ohledem na to, že obě strany – nejen Rusko, ale i Ukrajina – nejsou schopny naplňovat podmínky dohody Minsk II. Ve veřejném prostoru to vypadá, že je nedodržují jenom Rusové, kteří nepřestávají podporovat ruskojazyčnou menšinu, ale je evidentní, že ani Kyjev nedokáže provést změnu ústavy, která by garantovala větší práva právě Rusům žijícím na Ukrajině.
Celý spor je samozřejmě navázán na Krym, který je de iure stále ukrajinský, de facto je ruský – a každá strana k hodnocení konfliktu vychází právě z toho, jak vnímá Krym. Ukrajinci ho mají de iure, ale nic tam neovládají, Rusové ho mají de facto a ovládají ho, tudíž to vypadá, že tahají za delší konec provazu. Vyzvat se v tom není úplně jednoduché, ale já bych řekl, že tohle je přesně ta cesta, kterou by se Ukrajina ani Rusko neměly ubírat.
Neměly by se snažit konfrontačně řešit problém, který už nemá řešení, neboť já jsem přesvědčen – a to neříkám, že bych to schvaloval – že Rusové Krym už nikdy Ukrajincům nevrátí a Ukrajina nikdy nebude mít sílu, aby si ho vzala zpět. Tudíž jakákoliv eskalace není dobrá. Někteří politici či lidé, kteří se mezinárodně-bezpečnostními problémy zabývají, volají po větším počtu zbraní pro Ukrajinu, Já se ale nedomnívám, že je to řešení. Tohle může vést pouze ke konfliktu, který může být velmi vážný už proto, že je blízko hranic České republiky. Navíc migrační vlna a případná další negativa takového konfliktu, by ovlivnila bezpečnostní situaci v České republice.
Je třeba jednat a dojít shody, ale myslím si, že Ukrajina nemá parlamentní sílu, aby byl Porošenko schopen protlačit změnu ústavy. A dokud nedojde ke změně ústavy, tak Rusové budou podporovat jihovýchod Ukrajiny, budou se dál podílet na destabilizaci Ukrajiny, protože ať se nám to líbí, nebo ne – a mně se to nelíbí – Rusové tenhle spor vyhráli. Ten spor byl o tom, zda se posunou hranice západních integračních uskupení, to znamená Evropské unie a Severoatlantické aliance, na území Ukrajiny. A to je něco, co Rusko kategoricky odmítá. A my si s tím nevíme rady, protože jsme Ukrajině nabídli asociační dohodu s EU, aniž bychom respektovali, jaké je celkové vnitropolitické rozdělení na Ukrajině a zda si Ukrajina jako stát si něco takového skutečně přeje, nebo jestli jsou tam i jiné názory. Snažili jsme se to přes Majdan protlačit a výsledek je takový, jaký máme – a to je Ukrajina jako rozpadlý stát, který bude dlouhá léta generovat obrovské problémy, pokud se nenajde „zázračná“ síla, která problém vyřeší.
Říkáte, že zbraně pro Ukrajinu řešením nejsou. Jak by se k incidentu mělo postavit Česko, EU či NATO? Stačí pouhé diplomatické odsouzení celé věci? Vyřeší něco diplomatická jednání?
Další navyšování sankcí ničemu nepomůže. Rusové sankce berou, jak je berou. Dokonce bych řekl, že v některých oblastech sankce Rusku pomohly v tom, že se začalo zajímat o své vlastní schopnosti a zdroje. Myslím, že je třeba vyvinout iniciativu, aby se problémy řešily jednáním či debatou.
Nějaké odsouzení je samozřejmě první možné řešení, ale řekněme si na rovinu, že Rusové si z toho příliš těžkou hlavu dělat nebudou a že to ani nezmění poměr sil v Kyjevě. Myslím si, že je potřeba zamezit konfliktů mezi Ukrajinou a Ruskem, který by mohl mít nedozírné následky. Je třeba, aby se západní svět spolu s Ruskem a Ukrajinou a dalšími domluvily tak, aby situace neeskalovala v nějaký veliký malér. Protože jak vidíte, stačí s prominutím „hloupost“, která potom může zažehnout jiskru konfliktu. Asi by si to žádalo nějaké pořádné jednání. Minsk II se podepsal, ale v jeho praktickém naplňování se toho moc neděje.
Většinou se veřejně ostentativně kritizuje Rusko, že ho nedodržuje, ale že ho nedodržuje ani Porošenko a Kyjev, to je také fakt. Ale to se moc veřejně nekritizuje. Máme tady nějaký dvojí standard v řešení problému. Já chápu, že cokoliv, co by legitimizovalo bezpráví vůči Krymu, je složité, ale buďme realisté. Rusko se Krymu prostě nevzdá. A nějakým způsobem by bylo dobré se bavit o tom, jak celou věc kompenzovat tak, aby tady dalších dvacet, třicet let nebyl problém jenom proto, že – a to „jenom“ říkám v uvozovkách - došlo k nezákonné anexi Krymu.
Na Ukrajině v reakci na aktuální dění mluví o vyhlášení stanného práva na 60 dní. Je to krok správným směrem? A co to vlastně znamená v praxi?
Jak jsem poslouchal Porošenka, znamená to, že by nastala nějaká omezení. Ale nemělo by to prý omezit lidi, tak pak vlastně nevím, co to přesně bude znamenat. Má to samozřejmě vliv, pokud jde o bezpečnost Ukrajiny. Zřejmě to bude znamenat aktivaci nějakých záloh ukrajinské armády, což je logicky další řinčení zbraní, které povede k reakci ze strany Ruska. Já chápu, že Porošenko musí něco dělat, musí reagovat na tuto věc, která je nepříjemná a nebezpečná. Jestli je stanné právo něco, co tohle pomůže vyřešit, to ale vážně nevím.
Uvidíme, co bude stanné právo znamenat v praxi a jakou bude mít podporu. Nezapomínejme, že jihovýchodní Ukrajina bude na tyto politické eskalace také nějak reagovat. Nejsem si ale vůbec jist, zda tohle může vést k tomu, co bychom chtěli – tedy k mírovému řešení a zamezení další nebezpečné eskalace napětí.
Odkaz: