Rusko-ukrajinský konflikt skončí s ukrajinskými prezidentskými volbami, prohlásil Bašta v ČT

V příhraničních částech Ukrajiny platí válečný stav, který země nezavedla ani v roce 2014 při ruské anexi Krymu a počátku bojů na Donbase. Senátní zahraniční výbor podpořil prohlášení Ministerstva zahraničí, které odsoudilo násilný postup ruského námořnictva proti ukrajinským lodím v Černém moři. Současně dnes jednomyslně připomněl svůj odmítavý postoj k ruské anexi ukrajinského Krymu, kterou označil za výsledek agrese bez opory v mezinárodním právu.

Fischer upřesnil, jak chtějí prosadit, aby tento apel se Senátu zněl z Česka i dál. „České Ministerstvo zahraničí jasně promluvilo. Když se díváte na zemi jako takovou, je velmi důležité, co říkají prezident, ministr, ale i to, co se děje v Parlamentu. To, že jsme to usnesení jednomyslně přijali, má velkou sílu, jelikož jde napříč politickými stranami,“ míní senátor, který dodal, že i EU již dospěla ke společnému stanovisku a je zde vývoj.

Podle Bašty se zcela jistě v této situaci dá na Rusko efektivně naléhat. „Dnes to předváděl turecký prezident, který hovořil jak s Putinem, tak s Porošenkem i Trumpem. Zatímco my se tu bavíme o možných sankcích, už probíhá diplomatické jednání,“ řekl s tím, že efekt těchto telefonátů se zcela jistě ukáže později.

Reagoval i na Fischerova slova o tom, že je dobré slyšet jednoznačný hlas Parlamentu. To je podle Bašty pravda, ale bohužel to nemůže říct i o parlamentu ukrajinském. „Tam mi silně vadil nejednoznačný hlas ukrajinského parlamentu, který se v případě vyhlášení válečného stavu zachoval velmi nestandardně,“ připomněl.

S Ruskem je nyní potřeba vyjednávat naprosto jednoznačně, srozumitelně, ale také jednotně. „V tom smyslu je pozice České republiky velmi důležitá a cenná. Jde o to, že Rusko naslouchá silným hlasům,“ řekl Fischer s tím, že telefonát tureckého prezidenta dostál na druhé straně drátu vyslyšení. „Zato když se s Putinem zkoušel spojit Porošenko, tak mu nebylo odpovězeno. Tady skutečně chybějí základní komunikační kanály,“ dodal.

„Celá záležitost se vyřeší nejpozději 31. března, když proběhnou ukrajinské prezidentské volby, to s tím má, alespoň podle toho, jak reagovali ukrajinští poslanci, jednoznačnou souvislost,“ predikoval závěrem Bašta a zdůraznil, že to však neznamená, že se Rusko vzdá anektovaného Krymu, to je prý záležitost, ve kterou už nemůže doufat vůbec nikdo.