Václav IV., třetí český král z dynastie Lucemburků, se zhroutil po záchvatu mozkové mrtvice či snad epilepsie. Zanedlouho na Novém hradě u Kunratic zemřel. Bylo 16. srpna 1419. České země se ocitly na prahu husitské revoluce.

Václavovi chyběla vytrvalost a důslednost, schopnost vytvářet kompromisy a trpělivě získávat pro své záměry podporu. Posvátnost královského majestátu za jeho vlády utrpěla nenapravitelné rány, které byly ve svých důsledcích osudové.

Fotogalerie     Zobrazit fotogalerii

„Patřil mezi panovníky, kteří se raději začtou do knihy, než aby předsedali zemským soudům a řešili spory. Politiky měl až po krk a radši volil útěk z reality,“ míní historik umění Jaroslav Sojka, kurátor výstavy o Václavu IV., která začíná v pátek v Císařské konírně Pražského hradu. V den, kdy od Václavovy smrti uplyne 600 let.

Přesto to byl právě král Václav IV., který svou zem obohatil o významné hrady a také dokončil či významně posunul skvostná díla započatá svým otcem – zejména na Pražském hradě. Například se výrazně pokročilo se stavbou mohutné hlavní jižní věže svatovítské katedrály, kde zdivo za Václavovy éry (1378–1419) dosáhlo až k místu, na nějž navázal renesanční ochoz postavený o více než století později.

Před věží na III. nádvoří stačí zvednou hlavu. Dělicí linka mezi gotikou a renesancí je jasně patrná. A hned vedle je k vidění impozantní chrámové okno, třetí největší na evropském kontinentě (po chrámu v Yorku a Milánu), které stavební huť Petra Parléře zaklenula taktéž v době panování třetího Lucemburka.

„Styl za Václava, milovníka umění, byl mnohem rafinovanější a odvážnější než za jeho otce Karla. Byl hravější, složitější, překvapující detaily a záměrnými nahodilostmi. Nazýváme jej krásný styl a je nedílnou součástí internacionální gotiky,“ popisuje Jaroslav Sojka.

První korunovace pod klenbou

Hravost a nápaditost lze vidět i uvnitř katedrály. V roce 1370, kdy byla v chrámu korunována Václavova první manželka Johana Bavorská, byl již v plné kráse sklenut vysoký chór. Jeho unikátní síťová žebrová klenba získala přízvisko svatovítská.

Completa est testudo chori – Dokončena byla klenba chóru, píše se modrým písmem (původně z drahocenného lapis lazuli) na mramorové desce visící na pilíři Zlaté brány pod zmiňovaným chrámovým oknem. Text líčí stavební dějiny katedrály. Aby nikdo nebyl na pochybách, který panovník měl nad stavbou patronát.

I tato nápisová deska, hi-tech své doby, bude nyní vystavena v Císařské konírně. Stejně jako vzácné monstrance, relikviáře, kříže a další liturgické předměty, ale též sochy, obrazy, objemné knihy či zdařilé kopie korunovačních klenotů.

Husitská bouře

Po Václavově smrti většinu Čech zachvátila husitská revoluce. Mistři kameníci se přesunuli jinam a stavba katedrály na celá staletí ustrnula.

Pražský hrad a jeho paláce se za 600 let od Václavova skonu neustále přestavovaly. Přesto jsou zde na syna Karla IV. dodnes patrné památky. Panovník například rozšířil Královský palác o severní křídlo, později změněné na Starou sněmovnu. Původní obytný trakt připomíná zbytek někdejší vnější malované fasády, jež se stala součástí pozdějších Jezdeckých schodů.

I to je památka na tohoto v politice nepříliš úspěšného krále, o kterém dodnes kolují různé pověsti a fámy. Ostatně, jak je mezi Čechy oblíbený, dokládá i dvě desetiletí starý projekt Největší Čech. Václav IV. skončil až na 117. místě. Jeho otec v hlasování zvítězil.

„Zatímco Karel IV. si svůj obraz v kronikách pěstoval, Václav radši dal přednost rezidencím, lovu, pití a krásným knihám. A tak často doplácí na negativní a tendenční popis v německých kronikách,“ říká Jaroslav Sojka.

Pokud by si přesto zasloužilo zdůraznit něco z jeho vladařského působení, tak je to soustavná podpora pražské univerzity. Ostatně dodnes si možná díl králova odkazu odnáší všichni studenti Karlovy univerzity. Totiž to drobné dvojité W v horní části velké pečeti na každém oficiálním dokumentu je snad právě iniciálou Václava IV. Nejen do podoby hradů a detailů katedrály, ale i do znaku naší nejstarší univerzity se tedy promítl osud tohoto panovníka.