Jiří Bezák: Politická analýza výsledku letošních eurovoleb
30.05.2019 09:24
Letošní eurovolby přinesly několik překvapení.
V celoevropském měřítku přišlo k volbám těsně nad 50% oprávněných voličů, což je více než v roce 2014. Dvě hlavní celoevropská politická uskupení (lidovci EPP a socialisté PES) ztratila většinu v europarlamentu a ze 751 křesel mají nyní pouze 329 křesel (43,8%). Místo protievropských populistů více posílily především liberálové (ALDE) a zelení (EGP). Sestavování evropské vlády bude každopádně složitější.
V českých podmínkách eurovolby přinesly rovněž velká překvapení.
Předně voleb se zúčastnilo více než 28% voličů, což je podstatně více než před 5 lety. Je tu však jedno podstatné ALE! Pravicovým politickým stranám, které mají silnou voličskou základnu především v Praze a blízkém okolí a ve velkých městech, se podařilo své voliče dostat k eurovolbám ve vysokém počtu, zatímco levicové i populistické strany přišlo volit podstatně méně voličů hlavně v regionech chudších. Dokládá to poměrně vysoká volební účast v Praze (38,3% oprávněných voličů odvolilo), zatímco například levicovější Ostrava zaznamenala malou volební účast ( pouze 24,05% oprávněných voličů přišlo volit). Výsledek je sice dobrý pro ANO (zisk 6 mandátů), ale ne nejlepší! O úspěchu může hovořit ODS (4 získané křesla), ČPS (piráti 3 mandáty) a Koalice STAN a TOP 09 (3 místa). Hůře, než by mohlo dopadnout, dopadlo hnutí SPD Tomia Okamury (2 mandáty), KDU-ČSL (2 křesla), KSČM (1 místo v europarlamentu) a nejhůře ČSSD , a to bez mandátu. Vítěze tedy známe. 10 křesel získaly společně ODS, Piráti a Koalice STAN a TOP 09. Pražští voliči jakoby zapomněli na skandální tunelářskou kauzu PRO-MO-PRO a zvolili do europarlamentu blízkého spolupracovníka Václava Havla Alexandra Vondru, a to je asi to největší překvapení českých eurovoleb!
Volební potenciál ANO byl vyčerpán pouze ze dvou třetin podobně jako u SPD, kde roztříštěnost vlastenecky a protiimigračně smýšlejících sil odčerpala potenciál do malých neefektivních pidistran, jejichž hlasy samozřejmě propadly. Co se týká KSČM, tak zde působí faktor generačního úbytku voličů. Podobný problém řeší i KDU-ČSL.
NEJHŮŘE ZE VŠECH PARLAMENTNÍCH STRAN DOPADLA ČSSD.
Nejenže neobdržela ani 1 mandát, ale 3,95% hlasů od voličů je varovným signálem, který by měl vyburcovat vedení této strany k řešení letitých problémů s ideovou vyprázdněností, nedostatečným řešením generační obměny kádrů, zbavení se kmotrů a politických dinosaurů. Tíživou politickou situaci strany navíc komplikuje finanční dluh Altnerovým dědicům.
Eurovolby letos prokazatelně přilákaly více disciplinované voliče politických stran, které mají jasnou vizi. Mezi odpůrci a příznivci společné Evropy je patová situace. Velká skupina voličů ví, že společný evropský projekt je nadějí pro mírovou budoucnost evropanů. Problém však tkví v tom, kdo a jak zajistí prosperitu Evropské unie za stávající přebyrokratizované bruselské administrativy, která řeší mnohdy drobnosti a velké věci ji poměrně často unikají.
Bůh ochraňuj Evropu!
Jiři Bezák, politický analytik
30.05.2019
Použité zdroje a odkazy: