Připravenost Bukurešti na předsednickou funkci již stihli zpochybnit předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker i rumunský prezident Klaus Iohannis, kritik současné rumunské vlády. Samo rumunské předsednictví jako své priority uvádí snahu překonávat regionální rozpory v Evropě, podporu konkurenceschopnosti EU, ale také lepší vnitřní i vnější bezpečnost bloku.
Rumunsko může také výrazněji posunout diskuzi o spolupráci EU se zeměmi západního Balkánu, zejména s Makedonií a Albánií.
Chystané květnové volby do EP znamenají, že intenzivní bude zejména první čtvrtletí rumunského předsednictví. V tomto období totiž musí být dojednané klíčové změny, aby je stihli schválit ještě stávající poslanci EP na své poslední schůzi v dubnu.
Zásadním způsobem ale dění v EU v příštích měsících ovlivní brexit. Ať už Británie odejde podle smlouvy s přechodným obdobím, či bez dohody, skončí její členství v EU pravděpodobně 29. března. V květnu se v rumunském Sibiu sejdou premiéři a prezidenti zbývajících 27 zemí bloku a proberou, co s unií dál.
Připravenost Rumunska převzít předsednictví Evropské unie ke konci prosince zpochybnil šéf Evropské komise Juncker. Podle něj je země dobře připravená technicky, ale nikoli pokud jde o schopnost dělat politické kompromisy. Právě tato vlastnost přitom bude v posledních měsících před brexitem důležitá. „Myslím si, že vláda v Bukurešti ještě plně nepochopila, co znamená převzít předsednictví nad zeměmi EU. Pro uvážlivé vyjednávání je potřebná ochota naslouchat ostatním a pevná vůle ponechat vlastní zájmy stranou,“ uvedl Juncker.
Ministři rumunské vlády tato slova odmítají, souzní s nimi ale část domácí politické opozice i prezident Iohannis. Ten své pochyby ohledně připravenosti Bukurešti zveřejnil již v listopadu. Předseda vládnoucí Sociálnědemokratické strany (PSD) Liviu Dragnea, který se premiérem nemůže stát kvůli pravomocnému odsouzení, ho kvůli tomu označil za zrádce země.
Rumunsko přebírá od Rakouska unijní předsednictví v době hlubokého vnitropolitického rozkolu a sporů o podobu právního státu v zemi. EK již v polovině listopadu kritizovala Rumunsko za kroky, jimiž podle ní socialistický kabinet znehodnotil pokrok v boji proti korupci a ohrozil nezávislost soudnictví v zemi. Prezident Iohannis tuto kritiku sdílí, opozice se kvůli sporným personálním změnám v justici neúspěšně pokusila vyslovit vládě nedůvěru.