Reakce bylo potřeba číst v souvislosti s prohlášením ministra zahraničí USA Mike Pompea, že by mohly rozhovory s Tálibánem skončit k 1. září uzavřením dohody.

Politici musí uvažovat jak dál reagovat, když hrozí nebezpečí, že bigotní Taliban se vrátí brzy opět do vnitropolitické hry, upozorňuje v komentáři pro Prvnizpravy.cz František Roček.

Nepřímé pochlebování Tálibánu

Bývalý prezident Hamíd Karzáí je známý spíše korupční vládou. Dokonce i v českých novinách se o tom objevovala povídání v tom smyslu, že nejslabším článkem protitalibanské strategie zůstává ústřední vláda v Kábulu pod vedení Karzaího. Kvůli nedostatku vlivu mimo prezidentský palác byl přezdíván „starostou Kábulu“.

Byl plně závislý na americké podpoře. Zajišťovali mu i kompletní ozbrojenou ochranu, protože Karzaí nemohl věřit jedinému Afghánci. Karzaího slabinou byla váhavost a schopnost spojit se takřka s kýmkoliv. Ale ceněn byl právě proto, a dostal hlasy v soutěži o prezidentské křeslo, že smířlivým jednáním dokázal zabránit válce všech proti všem.

Teď se stal Karzáí na plný úvazek mírovým a „proticizineckým“ fanouškem. Má k tomu smiřovací geny. Po kábulském výbuchu v prohlášení uvedl, že současná válka v Afghánistánu je vedena pouze ve prospěch cizinců, zatímco Afghánistán dennodenně ztrácí své děti.

Hovořit, že je válka ve prospěch cizinců, znamená být na straně Tálibánu: Za vše mohou USA, ať vypadnou. Přitom Američané dali Karzáímu možnost, aby korupčně prezidentoval. Teď americké kámoše shledává nehodnými…

Hamid Karzaí též reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o situaci v Afghánistánu po odchodu USA, že než odejdou, musí si vybudovat v Afghánistánu silnou zpravodajskou pozici pro sledování tamní situace. Tím narážel na předchozí prohlášení, že Afghánistán je „laboratoří terorismu“.

Karzaí řekl, že „Afghánistán není laboratoří teroristů, nýbrž obětí terorismu, který rostl s pomocí financování z USA a nejednoznačnou politikou… Zářivým příkladem je vzestup Islámského státu v zemi pod dohledem (za přítomnosti) USA.“ 

Přitom je podezřívám, že má dobré vztahy s Talibanem, ačkoliv jeden čas se proti nim veřejně postavil. Inu, čo bolo, to bylo, terazky… atd.

Afghánistán: 7. kolo mírových jednání oslavili výbuchem 

Nic není černobílé

Karzaího protiamerická otočka ale není bleskem z čistého nebe. Američany podporovaný Karzáí nakonec odmítl podepsat dohodu s USA, protože jeho zemi nezaručovala naprostou suverenitu. Amerikáni měli trénovat 350 000 členů afghánských bezpečnostních složek nejméně 10 let, a mít v zemi hnízda speciálních jednotek na pomoc afghánské armádě. To se lidem kolem Karzáího nelíbilo.

Nakonec smlouva byla uzavřena v roce 2014. Pouhý den poté, co byl uveden do úřadu nově zvolený afghánský prezident  Ašraf Ghaní, rychle smlouvu podepsal.

Oficiálně koncem září 2014 podepsaly vlády USA a Afghánistánu bezpečnostní smlouvu, že do roku 2024 zůstane v Afghánistánu 10 000 amerických vojáků.

Dnes je pro Karzáího velké plus, že odmítal dohodu podepsat, když se na scénu úspěšně tlačí talibanská banda.

Včas zjistit ke komu se lísat

Pokud by mohlo dojít kolem 1. září k uzavřením dohody s Talibanem, je to od Američanů signál: Chceme, aby bylo do prezidentských voleb jasné, co se bude dál dít, aby si prezidentští kandidáti mohli ujasnit co říkat, ke komu se a jak lísat.

Reakce Karzaího vůči cizincům je typickou přípravou na příchod Talibanu. Ochotně se zúčastnil neoficiálních jednání s Talibanem v Moskvě. Např. byl na setkání afghánské delegace složené ze 40 politických vůdců zastupující různé afghánské zájmy a 10 členů delegace Talibanu ve dnech 5. - 6. února 2019 v Moskvě. Karzai vedl afghánskou delegaci. A poslední rok se stále dokola setkával s každým, kdo by mohl mít nějakou váhu. Také se snaží co nejlépe vycházet s Pákistánem a s Čínou.

Jedná se o hromadnou politicko – ekonomickou soulož každého s každým.

Zdroj a odkaz: www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/afghanistan-kamarad-amiku-karzai-chce-vyhnat-cizince/